|
|
Digitální propasti z hlediska pohlaví
Rohlíková, Pavla ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce Digitální propasti z hlediska pohlaví zpracovává problematiku digitální propasti v souvislosti s jedním z aspektů, který ji může ovlivňovat. Práce nastiňuje koncept digitální propasti jako problém moderní globalizované společnosti a představuje základní pojmy k porozumění problematiky. Digitální propasti souvisí s několika společenskými faktory, které jsou v práci představeny, hlavní pozornost je ale věnována aspektu pohlaví. Ani v moderním světě se prozatím nedaří propast v této souvislosti zcela uzavřít. Jsou tak nastíněny charakteristiky problému v souvislosti s tímto faktorem. Dnes už spíše než problém s primární digitální propastí přetrvává ve společnosti problém spojený s nerovnými dovednostmi a způsobem využívání informačních a komunikačních technologií. Po definici základních pojmů a kontextu tohoto fenoménu je v práci představeno několik zahraničních studií pro utvoření celkového pohledu na problematiku a také data z Českého statistického úřadu. Druhou částí práce je metodologická část, která byla inspirována zahraniční studií z roku 2014, která sleduje digitální gramotnost respondentů. Pro své účely jsem zvolila kvantitativní metodologickou strategii. Práce zahrnuje faktorovou analýzu dotazníkového šetření, které proběhlo v obci s rozšířenou působností (zkráceně ORP)...
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Zkoumání sociální podmíněnosti současného způsobu technologického rozvoje: Za hranice (výzkumu) digitální propasti
Lupač, Petr ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Autor v textu promýšlí novou pozici, z níž lze nahlížet teorii informační společnosti a výzkum digitální propasti jako činné součásti jedné velké rekonstrukce podmínek sociální existence. Práce začíná rekonstrukcí argumentačního jádra teorií informační společnosti, které pak slouží jako opora výběru posledního a současně nejrespektovanějšího představitele této teoretické tradice. V následující kapitole je představena výstavba teorie informační společnosti Manuela Castellse a dále její těsný vztah s problémem digitální propasti. Tato část vrcholí rozborem klíčové pozice problému digitální propasti v řešení rozporů a sociálních negativ informatizace a je uzavřena poukázáním na absenci tohoto momentu v předchozích kritikách Castellsova díla. Ve čtvrté kapitole je představen vývoj argumentů a empirické evidence výzkumu digitální propasti, v části páté jsou pak identifikovány limity současné akademické diskuse o digitální propasti. V šesté kapitole se autor pokouší překročit tyto limity prostřednictvím navržení nového, dostupné empirické evidenci lépe odpovídajícího modelu digitální propasti. Práce je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
|
|
|
Mechanismy řízení financí v českých rodinách: typy a determinanty
Dushina, Anastasiia ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Během minulého století došlo ve společnosti k mnoha společenským, politickým a ekonomickým změnám, které ovlivnily vztahy mezi mužem a ženou uvnitř rodiny. Lze předpokládat, že tyto změny také ovlivnily rozdělení moci v rodině, zejména finanční. Pokud dříve muž byl jediným živitelem rodiny a sám spravoval finance domácnosti, pak nyní, kdy se pro ženy objevily nové možnosti na trhu práce, je logické předpokládat, že také ženy musí být zapojené do procesu finančního řízení. Cíl této výzkumné práce spočíval ve zkoumání mechanismů řízení financí v českých rodinách a hledání determinant, které mají vliv na výběr toho či onoho mechanismu správy financí. Během výzkumu, který byl založen na kvantitativních metodách, bylo dotazováno 560 mužů a žen. V důsledku analýzy empirických dat bylo zjištěno, že nejčastějším typem finančního řízení je rodinný finanční fond (celkový nebo částečný), který potvrzuje, že v současné době probíhá transformace rozdělení finanční moci v rodinách. V procesu řízení financí se však stále objevují tradiční genderové stereotypy. V průběhu výzkumu bylo také zjištěno, že hlavními faktory pro výběr toho či onoho typu řízení rodinných financí jsou úroveň příjmů domácnosti, pohlaví, délka soužití manželů, vzdělání manželky a přítomnost stejného typu finančního řízení v rodině rodičů manželů.
|
|
|
Poselství a vzájemný vztah sociálních myšlenek Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera
Krpálková, Soňa ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce představuje osobnost a dílo dvou myslitelů, Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera. Zaměřuje se na jejich sociální myšlenky, pohlíží tedy zejména na jejich stránku sociálních utopistů. Porovnává jejich názory na ideální uspořádání lidské společnosti. Také dává pozornost vyučování a výchově v jejich pojetí, navíc se zamyšlením ve vztahu k dnešku. Cílem je také zmapovat výchozí podmínky každého z myslitelů, materiální, rodinné, ideové, historicky dobové. To vše práce hned na úvod zasazuje do kontextu historického vývoje a následně do sociálních teorií. Po přehledu vývoje a sociálních teorií seznamuje s tématem sociálního utopismu a představuje další dva významné utopisty - Saint-Simona a Roberta Owena. Poté je představena osobnost a dílo Bernarda Bolzana, následně Charlese Fouriera. Následuje porovnání relevantních kategorií u obou myslitelů, představuje míru překrytí jejich společných rysů. Poté je zařazena kapitola mířena na výchovu a vzdělávání s přesahem do současnosti. Z práce vyplývá, že pro sociální utopismus je charakteristická neznalost sociálně-ekonomického vývoje a nedostatečné zpracování konkrétního způsobu realizace společenského zřízení. Tyto prvky se objevují také u hlavních protagonistů této práce. Cíl zmapovat, z jakých úvah a prostředí vychází jejich myšlenky a kritika společenských...
|
|
|
Konstrukce důvěry v mediálním diskurzu
Žáček, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Důvěra veřejnosti ve společnost i média klesá. Mediální transformace, nová média a sociální sítě ukazují na pokračující proměnu postmoderní společnosti, která akcelerovala erozi důvěry. Fragmentarizace a sociální nerovnosti zásadně ovlivňují řád dnešního světa a to i skrze média. V práci se zaměřuji na to, jakým způsobem vzniká důvěra či nedůvěra v médiích a mediálním diskurzu, jaký je vztah médií a důvěry, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují. Popisuji koncept důvěry od historie k současnosti, jeho význam a principy konstrukce v mediálním diskurzu. V případové studii přináším konkrétní ukázku mediace (ne)důvěry a její konstrukce na zobrazování Parlamentních listů a tématu dezinformací v mainstreamových médiích. Na základě analýzy popisuji, jaké společenské produkty mediace nedůvěry přináší a jaký by mohla mít vývoj v budoucnu. Zaměřuji se také na sociální nerovnosti, jako významnou z příčin eroze důvěry společnosti, důvěry v média a ontologického bezpečí.
|
|
|
Mechanismy řízení financí v českých rodinách: typy a determinanty
Dushina, Anastasiia ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Během minulého století došlo ve společnosti k mnoha společenským, politickým a ekonomickým změnám, které ovlivnily vztahy mezi mužem a ženou uvnitř rodiny. Lze předpokládat, že tyto změny také ovlivnily rozdělení moci v rodině, zejména finanční. Pokud dříve muž byl jediným živitelem rodiny a sám spravoval finance domácnosti, pak nyní, kdy se pro ženy objevily nové možnosti na trhu práce, je logické předpokládat, že také ženy musí být zapojené do procesu finančního řízení. Cíl této výzkumné práce spočíval ve zkoumání mechanismů řízení financí v českých rodinách a hledání determinant, které mají vliv na výběr toho či onoho mechanismu správy financí. Během výzkumu, který byl založen na kvantitativních metodách, bylo dotazováno 560 mužů a žen. V důsledku analýzy empirických dat bylo zjištěno, že nejčastějším typem finančního řízení je rodinný finanční fond (celkový nebo částečný), který potvrzuje, že v současné době probíhá transformace rozdělení finanční moci v rodinách. V procesu řízení financí se však stále objevují tradiční genderové stereotypy. V průběhu výzkumu bylo také zjištěno, že hlavními faktory pro výběr toho či onoho typu řízení rodinných financí jsou úroveň příjmů domácnosti, pohlaví, délka soužití manželů, vzdělání manželky a přítomnost stejného typu finančního řízení v rodině rodičů manželů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální stratifikace obce
Vondrušová, Hana-Kristýna ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Král, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou sociální stratifikace v obci Příbraz a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je věnována problematice sociální ne-rovnosti, historickým úvahám o sociální stratifikaci, stratifikačním teoriím, sociální stratifikaci a s ní spojených pojmů, měření sociální stratifikace a charakteristikám obce Příbraz. Část praktická se věnuje metodám sociologického výzkumu a sběru dat. Na základě získaných dat jsou v praktické části zpracovány a interpretovány výsledky vý-zkumu, podle nichž jsou vytvořeny stratifikační modely charakterizující sociální strati-fikaci v obci Příbraz. Na základě těchto charakteristik jsou navržena sociotechnická doporučení pro municipální management.
|
host ::
RSS.